Home | Kniha náv�těv | Chat | Odkazy | Reklamy | E-mail |||        Svátek má dnes . Čas: , Datum: 26.11.2020
  Mp3
  Příběh
  Plakáty
  Postavy
  Fotogalerie
  
  Gondolin
  Ver�e
  Kapitoly
  Prsteny moci
  J. R. R. Tolkien
  
  Příběh
  Komix
  Postavy
  Kapitoly
  Malby a obrázky
  
  Rasy
  Písma
  Jazyky
  Legendy
  Popis & mapy
  
  Ikonky
  Spořiče
  Download
  Wallpapers
  LOTR karty
  
Alert-Lotr.wz.cz
werejno-prospe?ný-web
Pán prstenů

Elfština -
3. Lekce

Předpokládá se, že zachováváte zvyk chodit přírodou a pojmenovávat si svět (během této lekce vás to naopak bude těšit stále víc), jakož i vyjadřovat svou lásku a uznání svému okolí.

1.Dávno přitom už nejsme omezeni jen na sloveso být. Ve třetí osobě jednotného čísla přítomného času, pokud je ve větě nějaký podmět, prostě použijete sloveso v podobě, v jaké je najdete ve slovníku (doufám, že tento můj vynález patřičně oceňujete!) (Nebo, abyste se vyznali i v jiných slovnících, použi jete ve větě holý kmen, pouze pokud končí na souhlásku, přidáte e.)

Výjimkou jsou slovesa, končící na -u. U některých z nich, totiž tam, kde to předchozí souhlásky dovolí (to jest po k,l,ng,r,s,a,t) se ve 3.os. koncové -u změní ve -we: niku-/nikwe, ulu-/ulwe a možná i - můj odhad - nuvu/nuwe. Tam, kde to možné není, existují dvě možnosti: buď se -e připojí, ale díky kombinaci s "u" se z něj stane -i i bez koncovky, dohromady tedy -ui, nebo se nepřipojí, ale pak se z koncového -u stane -o: lapu/lapui nebo lapo.
Slovesa, končící na -o, -i, nejsou v mně dostupných materiálech použita a A se jimi žel nijak nezabývá. To, že koncové -o zůstává beze změny, si troufám odhadovat díky jeho zmínce o změně u v o. A pokud jde o -i, zatím se zdá nejpravděpodobnější, že to jsou v podstatě jinak zapsaná slovesa na -e: že tedy např. sisi, tikwi můžeme brát jako sise, kořen sis- a tikwe, kořen tikw-. Alespoň v přítomném čase, kde všechny osoby stejně i mají a i 3. os. se mění v e, je to téměř jisté Ale nedá se úplně vyloučit možnost, že se v jiných časech či tvarech i zase objeví. Asi jste si také všimli, že všechna slovasa na -i,-o a většina na -u pocházejí z nejstarších pramenů. Je škoda je nepoužívat, když nemáme žádná jiná a celkově charakteru jazyka nevadí, ale musíme být připraveni na možnost, že některá z nich Tolkien předělal (nebo by byl předělal), podobně jako se to stalo například slovesu "kvete": QL lóto, VT losta.

Tím se popisy přírody zase o něco obohatí. Ještě to sice není tak úplně ono, ale když se malinko "básnicky" upraví slovosled, tak to už docela vyzní: Aikwa oron tjule.

Aikwa oron tjule. Aikwa tjule oron.
Tumna háka jáwe.
Taura kele síre.
Arringa lapo súre.
Larka ulwe hloa...

Je pravděpodobné, že takto se skutečně přídavná jména užívala, dokonce i tam, kde my bychom my použili příslovce. Ale můžeme si také příslovce "vyrobit", přidáním -ve k přídavnému jménu ("ve", jak už víme, znamená "jako", to jest budeme o hoře v podstatě říkat, že stojí, jako by byla příkrá...) (Jen několik málo často užívaných příslovcí vzniká koncovkou -o - ověřujte ve slovníku):
Aikwave tjule oron.
Poikave timpa ehtele.
Larkave ramja kirja.

2.V množném čísle musíme ovšem připojit r a e se jako obyčejně změní v i. (U sloves na -u, podle odhadu A, vznikne před "r" buď -wi nebo -ui.) To se stane, ať přidáme jakoukoli koncovku. Ke koncovkám pro druhou osobu, které už známe, si můžeme přibrat ještě -nje/-n pro první osobu jednotného čísla.
Wilwarini wilir, luini ar ninkwi.
Lassi lapuir, ruske ar maline.
Aiwi lindar ar lóti tuiar.
Rokkor ninkwi lopor.
Nililje lamandi, oronti, indili...

Anebo, kdybyste někomu chtěli říct, že ho máte rádi:
Tje melin. (Tě - v takovýchto obratech i elfové často tykali - se řekne "tje", to nezapomenete. Ale čte se to jako jemné "če"!)

3. Nemohu vám však skrývat, že kwenijština má (známé) přítomné časy dva. Jejich použití je hodně volné a do značné míry se překrývá, ale přece jen se ten, který už umíme (Tolkien mu říká aorist) používá spíše pro děje nadčasové, stále přítomné. Chceme-li zdůraznit, že děj právě probíhá (jako třeba Frodo při setkání s Gildorem), prodloužíme kmenovou samohlásku a připojíme -a (přičemž aa se změní v ea, jak jsme už viděli v první lekci).
Ilsea síla elen.
I miril tína ve tingilinde.
I aiwe tje kéna ar wíla.

Také byste mohli říct svému elfímu příteli: Tje mélan. Ale to být vámi nedělám, mohl by si myslet, že vaše city jsou prchavé a proměnlivé. Tento čas je velmi dobře doložený u kmenů, končících na souhlásku, u jednoho slovesa na -u (přibírá "a" docela klidně) a pak u slovesa ora - órea. U dlouhých sloves, končících na a, nemáme jediný příklad a je vůbec sporné, kterým z přítomných časů má být ten, jenž se v pramenech vyskytuje. Proto po mém soudu uděláme nejlépe, když se u nich (jakož i u dalších, jejichž tvary jsou nedoložené) budeme držet známého (a snadného) užití holého kmene. (A pokud snad máte strach, že budete nepřípustným způsobem "míchat" časy, vězte, že v "Namárie" je tak činěno přibližně stejně jako v následujícím textu:)

Lassi lantar, narwe ar maline. Jávi tuitar. Filumi lápuar. Súre hwesta ringave. Kaita hísie.
Zajímavá otázka je, zda také "být" nemůže mít oba časy. To nevíme. Máme však sloveso "je" (to je kwenijsky, nikoli česky!). Vyskytuje se ve staré Firíelině písni, takže je možné, že bylo zavrženo ve prospěch "ná". Ale kdo ví? Jeho negativní podoba uje (1. os. uin atd.) je uvedena v Et na jedné rovině s ume. A ve Firíelině písni je rozhodně řeč o stvoření, řádu a konci světa, tedy o nadčasových skutečnostech. Vězte tedy, že vše jsou pouze dohady, nicméně občas mě přistihnete, že tam, kde mluvím o věcech obecně platných, užívám "je" místo "ná".

4.Rozkazovací způsob (jedna z možností), jak už jsme viděli u slovesa být, končí také na a, ale kmenová samohláska zůstává vždy krátká. Je stejný pro obě čísla, tedy:
Súre, hwesta laukave! Nelle, kela larkave!
Wilwarini, wila tjelkave! atd.
Máme však možnost, pokud chceme, obě čísla odlišit, a to připojením zkrácených koncovek pro druhou osobu -t, -l:
Ulda, kapat falastala!
Aiwi, lindal vande!

Pokud si u sloves, která nelze prodloužit a končí na a, chceme být jisti, že posluchač pochopil, že jde o rozkaz, lze použít druhou možnost, a to samostatné a (nebo á), postavené před slovo:
A linda vande, lómelinde!

5. Dva přítomné časy se pravděpodobně projevují i v tvoření přídavných jmen slovesných. -la můžeme připojit přes -i ke krátkému kmeni, ale také přes -a k dlouhému (a rozlišit tak třeba perino mátala, hobita, který právě jí, od perino matila, hobita, který se cpe ustavičně. Jestli je něco takového vůbec potřeba.) (U uklízející maminky, jakož i u všech sloves, která končí na a a už jsou přirozeně dlouhá, máme ovšem smůlu - pokud snad, ale to je zase jen moje teorie, u nich není pro tento případ možné změnit koncové a v i.)
Laurea síla lasse lápula. Silma rilja Isil píkala.
Andamunda amortala ná ve ondo kuina.

Jallume síla anar! Tuile, írima tuile túla. Silma kéla siril, wenje tuiar lassi,
sindi ar ninkwi lápuar fanjar. Limbar lantala miriljar, aiwar lindar ar aldar liltar...

6. Tak, ale teď už by to opravdu chtělo zase trochu rozšířit možnosti. Aspoň ta mlha by se měla válet u řeky, ne? A plody by mohly růst (nebo dokonce i zrát, spokojíme-li se s mírně apokryfním slovem) na stromech, a zrovna tak by se teď na jaře mohly stromy obalit bílými květy... Kwenijština disponuje celou řadou koncovek, které mají funkci tu pádové koncovky, tu předložky (že bychom tomu říkali "záložka"?) Význam v, na:
koncovka -sse, mn.č. -ssen (po souhlásce -esse, -issen) přidává se k tvarům j.č. i v mn.č. pokud slovo končí na -n, nevkládá se -e (i), ale naopak se -n ztratí U slova nén (voda) se tímto pravidlem neřídím, neboť mám za to, že neplatí tam, kde by to bylo na úkor srozumitelnosti. (Platí i dále.)

Ninkwi nar lossi olwassen. Nieri aldassen nurruar. Nandassen elanori kaltar. Alkari laurie sílar nenesse.

Jednoslabičná slova s dlouhou samohláskou jako nén, nár se přidáním koncovky zkracují.
Nén nellesse timpa lindave ar kéla mirima...

7. No dobře, ale každý elf by teď pomyslel na to, kam ta voda běží:
Význam "do, směrem na"...
- koncovka -nna, mn.č. -nnar (po souhlásce -enna, -innar) přidává se k tvarům j.č. i v mn.č. pokud slovo končí na -n, nevkládá se -e (i), ale naopak se -n ztratí
...nén nellesse kéla sírenna, síre kéla earenna. Maiwi nienar hrestasse. Solor falasta ondossen. Falmar kélar, kélar, hrestannar haire, tollinnar laikwe, norenna írima...

8. Podobně se tvoří slova opačného významu - "z":
- koncovka -llo, mn.č. -llon (po souhlásce -ello, -illon) přidává se k tvarům j.č. i v mn.č. pokud slovo končí na -n, nevkládá se -e (i), ale naopak se -n ztratí
Wilwarini wílar lótello lótenna. Aiwi haltar olwallo olwanna. Nelle kéla orontello nandenna. Súre hwesta earello.

Tak, teď už umíme popsat v přírodě skoro cokoli a také dovedeme našim bližním povědět, že je máme rádi. To je myslím po třech lekcích docela slušný výsledek
Texty ke čtení a k inspiraci:
Kirja lutta earesse. Lumbor nar morne. Naraka vanwa lápua. Raumo túla. Solmi falastar ondossen - ná karakse rúkima. Kirja ráka. Súre lehta. Ná arin. Kirjamor túlar tollenna. Halar tjálar uilessen. Anar síla litsenna. Aldassen lindar aiwi únótime. Salkwenna lantar jávi lissi. Earenna kéla nelle poika. Kirjamor súkar ar mátar, san kaitar salkwesse ar lórar. Morko mare tauresse. Hrívesse lore mi assa ondor imbe, nan kuiva rimbo. Mate sulkar, jávi, hwani, halar, mele lis. Íre mate hráve, rausta jando lamandi alte, ve jaksi. Loikor kole haija. Je olde polda. Jallume ilje eari, nóri ar oronti nar sanje ar Yavanna empanja olli erdi. Erdi tuiar ar tuitar olli olvar alte ar titte, salkwe ar filinkwi tunde ar aldar fanjaríne ve oronti kuine, nan tjultala lumbesse laikwa. Ar kelvar tulir ar marir nandassen, síressen ar ailinissen jando vantar laimesse tauressen. Ar Valar estir tollesse vanima, Almaren. Nólasse laikwa atta aldar tuitar. Mine harja lassi laikwe (núralaikwe), nún ilsie, ar ninkwi lóti únótime. Lótellon silme ve rosse lanta ar kemesse nún leor wilwar. Neuno harja lassi wenje ve feren tuilesse, ar i lassi harjar rénar ve malta itila. Lohti nar ve velkar maline, ilja lotelle ve titta róma uruite, jallo miste laurea kapa kemenna. Lohtellon sine lauke ettule ar kále úvea.

Další články:

Naučte se Elfštinu - 1.Lekce: Úvod
Naučte se Elfštinu - 2.Lekce
Naučte se Elfštinu - 3.Lekce
Naučte se Elfštinu - 4.Lekce

rokem 2004-2007 pan-prstenu.wz.cz