Home | Kniha náv�těv | Chat | Odkazy | Reklamy | E-mail |||        Svátek má dnes . Čas: , Datum: 26.11.2020
  Mp3
  Příběh
  Plakáty
  Postavy
  Fotogalerie
  
  Gondolin
  Ver�e
  Kapitoly
  Prsteny moci
  J. R. R. Tolkien
  
  Příběh
  Komix
  Postavy
  Kapitoly
  Malby a obrázky
  
  Rasy
  Písma
  Jazyky
  Legendy
  Popis & mapy
  
  Ikonky
  Spořiče
  Download
  Wallpapers
  LOTR karty
  
Alert-Lotr.wz.cz
werejno-prospe?ný-web
Pán prstenů

Elfština -
2. Lekce

1. Jediný normální způsob, jak se naučit nějaký jazyk, je používat ho. První věta, kterou dáme dohromady úplně bez problému, je jednoduchá věta se slovesem být, resp. je = ná. Slovosled je podle pramenů zřejmě dosti volný, lze se celkově vzato řídit citem pro českou větu.

Anar ná laurea. (Nebo třeba i, v poezii: Laurea ná Anar.)
Fanja ná ninkwe.
Salkwe ná laikwa.
Aipio ná karne... atd.


Tam, kde existuje možnost, že by jiná přírodnina téhož druhu vypadala jinak, je dobré specifikovat ukazovacím zájménem: I lóte ná malina, i lóte ná luin. Máme ovšem i přesnější ukazovací zájména: Lasse sina ná wenja, lasse tana ná narwa. Teď už můžete klidně vyrazit do přírody, dívat se kolem sebe, radovat se z věcí a pojmenovávat je. Napište si na papírek slova, která se vám líbí, a vezměte si je s sebou. Tak na tom budete skoro jako byste s sebou měli elfího přítele (neviditelného, ovšem - to jsou dnes víceméně všichni), kterého byste se mohli na neznámá slova ptát: "Mana enta?" Zřejmě by vám, při jejich sklonu k co nejstručnějšímu vyjadřování, odpověděl skutečně jen žádaným výrazem, bez všech zbytečností. Bylo by dobré, kdybyste si po návratu část svých pozorování zapisovali, a to jak latinkou, tak v tengwar (jistě jste si už všimli, že pro všechny kw. hlásky latinka ani nemá písmena).

2. Přibližně v době, kdy vás základní barvy začínají napadat celkem samy a zejména bez problémů v koncovkách, je možno zkusit množné číslo. Tvoří se:
U podstatných jmen : mn.č.
souhlásku nebo e i
jinou samohlásku + ier

U přídavných jmen končících na:mn.č.
souhlásku nebo e i
a e
ea ie

Sloveso přibírá -r.

Aldar nar laikwe.
Fanjar nar ninkwi ar sindi.
Marini sine nar maline.
Alkar nar laurie...

Chtělo by to víc přídavných jmen, končících na ea. Nabízím dva čistě apokryfní výrazy:
solmea, tmavě modrozelený - jako moře - a lómea, tmavomodrý - jako noční obloha.
Také přinejmenším na devadesát procent existovala přídavná jména jarní, letní atd.:
koirea, tuilea, lairea, lasselantea, hrívea.

3. Rozkazovací způsob pro sloveso "být" je (s největší pravděpodobností) "na". Je stejný pro jednotné i množné číslo. Základní využití rozkazovacího způsobu v elfích jazycích ovšem není říkat věcem, jaké mají být, ale říkat jim, jen ať jsou právě takové, jaké jsou (vnímat celým srdcem krásu přírody a láskyplně jí přitakat) - tedy:
Sardi, na ninkwi.   Limbar, na telemne.
Hala, na narwa.   Halatirno, na luin.
Nén, na ringa. Hwesta, na nísima...


4. U mnoha přírodních národů - elfové při své zvýšené vnímavosti k nim jistě také patřili - spontánně přerůstá radost a úžas nad přírodou v lásku a obdiv k Stvořiteli. Pokud k takovým také patříte, je i v dostupném zlomku kwenijštiny pár možností, jak se vyjádřit. (Zdvořilostní tvar ná pro druhou osobu - stejně jako u nás shodný s množným číslem - je nalje nebo zkráceně nal, 5. pád má tvar prvního, někdy se před něj dává částice a! Sloveso ná však lze i zcela vypustit a použít jen zesílený tvar osobního zájména: elje):
Eru ná mána. Eru, nalje mána. Eru, elje mána.
Nalje (elje) aina, tára, alkarinkwa, faila, írima...

Tím se ovšem dostáváme také k možnosti vyjádřit svůj obdiv a lásku lidem kolem sebe. Zkuste to, třeba na nich přece jen něco dobrého najdete (ne abyste zabrousili do špatných vlastností, toho už slyší od rána do večera dost!) Familiérní forma druhé osoby je však mnohem méně jistá než zdvořilostní (elfové tykali jen nejdůvěrnějším přátelům nebo naopak nejopovrhovanějším nepřátelům): delší tvar nátje, kratší tvar nát. Vyberte si, co chcete, buď mluvte jenom o svých bližních, nebo je oslovujte (rozumí se kwenijsky v duchu, česky nahlas) pouze co nejzdvořileji, nebo to střídejte - nová přídavná jména si zafixujete v každém případě.
Nálje/nál (natje/nát) finja, polda, moina, handa...


5. Pokud se pustíte do tohoto úkolu, narazíte poměrně brzy na dno slovní zásoby. Pokusíme se tedy hledat co "nejlegálnější" cesty, jak ji rozšířit.

- Možná jste si při prohlížení slovníku už všimli, jak často může jeden výraz znamenat alespoň dva slovní druhy. V tom je kwenijština opravdu blízká angličtině, kde např. "water" je voda - vodní - zalévat atd. Samozřejmě, to vede k jistému zploštění jazyka, pokud tu nejsou hezká synonyma, ale v naší nouzi, než budou objevena, se myslím celkově vzato můžeme spolehnout, že použít slovo jako jiný slovní druh nebyl problém a posluchač si význam odvodil ze smyslu věty.

Nejobvyklejší koncovky:
přídavná jména: a
podstatná jména
      mužský rod:    o
      ženský rod:    e

(přičemž rod někdy rozlišuje význam)

Slovesa končí nejčastěji a nebo e, většinou stejně jako podst.jm.
Příklady:
miste=déšť mista=šedý
helke=ledhelka=ledový
nende=jezírkonenda=vodnatý, mokrý
fírima=smrtelnýfírimo=smrtelník fírime=smrtelnice
linda=pěkně znějícílindo=zpěvný ptáklinde=melodie


Zneužití:
Máme třeba Astaldo, čestné přízvisko Tulkasovo. Znamená cosi jako Hrdinný, což potřebujeme, neboť máme dva výrazy pro odvahu, ale pro statečnost ani jeden (a možná si všednodenní statečnost nějaký ten vznešený výraz zaslouží). Je ale celkem zřejmé, že budeme používat astalda - Astaldo je už zpodstatnělé, cosi jako Bohatýr.
- Další obvyklé koncovky přídavných jmen Připojené za slovo (přičemž dvě a dávají ea):
alda=strom aldea=stromy porostlý
laure=zlaté světlo laurea=zlatě zářící
kaure=strach kaurea=bázlivý

ima
ta má v prosté podobě nejčastěji význam "vhodný k něčemu":
íre=touha írima=touženíhodný
mele=má rád melima=milováníhodný
ista=vědomosti istima=učený

pokud prodlouží kmenovou samohlásku, "schopný něčeho":
furu=lež, lže fúrima=prolhaný
fire=umírá (přirozenou smrtí) fírima=smrtelný

Zneužití:
Tak bych například zcela bez uzardění z poita=čistí odvodila poitima, čistotný (a možná i z poitja=uklízí, poiksima=pořádkumilovný - tam si jen nejsem jistá, zda ta změna kmenové souhlásky, naznačená v QL, je dost "moderní"). (Přirozeně dlouhé slabiky - to jest ty, které mají dlouhou samohlásku, dvojhlásku nebo krátkou samohlásku před skupinou souhlásek, přičemž "polosamohlásky" w a j se nepočítají - už neprodlužujte!) Zrovna tak ze slovesa kare, které asi tak nejspíš vyjadřuje práci, by se dalo odvodit kárima, pracovitý. A pro člověka pečlivého až pedantického mě napadá velmi přiléhavé slovo (odvozené z titta, malý, drobný): tittima
- Přídavná jména slovesná (činná, nejjednodušší způsob):
koncovka la
  •      stejná pro obě čísla
  •      ke kmenům, končícím na souhlásku, se připojuje přes i

..nebo, chcete-li, připojíte ji ke tvaru, který najdete ve slovníku, přičemž e se před koncovkou změní v i, to totiž dělá skoro vždycky:
elen itila
lasse lantala
limbar timpala...
Takže vedle mamil poikima, maminky pořádkumilovné, bychom mohli mít i mamil poikala, maminku uklízející, ať ji to baví nebo ne.
- Mnoho jmen (např. Earendil) dostalo koncovku -nil, -ndil, což je v podstatě zkrácené nilda, milující. Proto by se vlastnosti jistě daly vyjadřovat i takto: anwanilda = milující pravdu (ale i apsanilda = milující dobré jídlo, nirwanilda = milující pohodlíčko...
Jsou i další způsoby (a mohlo by se zpřesňovat), ale pro první lekci nám tohle stačí. Nic si z toho nedělejte, jestli časem zjistíte, že jste vytvořili patvary. Získali jste přinejmenším zkušenost.
Ale na závěr: máme několik slov pro "velmi", ale žádné pro "trochu". Tady nezbývá než se zase uchýlit jen k nesmělému návrhu: Krátká, často užívaná příslovce se zřejmě často tvoří příponou -o, snad by tedy bylo přípustné "titto".
Další možnost, jak vyjádřit velkou míru nějaké vlastnosti, je předpona an-, užívaná také pro třetí stupeň přídavných jmen (znamená tedy nej-, i když vyloženě neporovnáváme, a nebude se hodit úplně všude). Můžeme ji bez potíží přidat před samohlásky a všechny souhlásky, které se s "n" snesou (j,k,kw,n,t,v,w, pravděpodobně i h,f). S "p" dá zřejmě dohromady "mp", před l,m,r,s, podlehne asimilaci úplně a vznikne ll,mm,rr,ss:
kallo anfaila súre arringa
málo anvoronda nén allarka
mamil ammána kén amparka atd.
U slov, začínajících na s, však není jisté, co se stane, pokud "s" bylo původně "th". Tuto kombinaci mohu tedy doporučit jen pokročilým, kteří už studují původní prameny slovníků.

6. Pro případ, že byste trvali na tom, že se chcete naučit i negativní vlastnosti, bylo by dobré přibrat k tomu také ume, není, mn.č. umir (e se před koncovkou mění v i, jak to má ve zvyku). Pro druhou osobu umil(je) evtl. umit/umitje.v
Perinor umir alte.
Orkwi umir faile.
I atan ume handa, nan voronda.
Málo, umilje verja, nan nilda, moika ar siulea. Hanta.
Heka, kotumo, umitje rúkima!

Jiná možnost je využívat předpon il- (pravý opak), varianta, výhodná hlavně pro slova, začínající souhláskou: ala- a ú- (ne s názvukem něčeho zlého)
firin=zemřelý ilfirin=nesmrtelný
saila=moudrý alasaila=pošetilý, nemoudrý
vanima=krásný, správný úvanimo=nestvůra

(-ú zatím navazujte raději jen přes souhlásku.)

Texty ke čtení (abyste si ověřili, čemu už bez problému rozumíte, a mohli se inspirovat, co všechno už můžete):

Arja ná ringa, nan melima. Kalle ná vindja, ume hísie. Aldi nar laikwe, maline, kuluine ar ruske. Vista ná kwilda. Lassi nar vanime - narwe ar kuline, varne ar maline, laikwe ar wenje, nísime. Nar filumi, sinde ar moike. Ná lasselanta.

Mana enta? Silwin, orne ninde. Telko ná ninkwe, olwar nar varni, tereni. Lassi nar titte, nelkivoiti. Lohti nar wenje ar maline. (Na slova s příponou -voite jste už narazili v botanickém názvosloví - to vás nezaskočí.)

Kwendi nar vanime ar vanesse-nildi. Eldar nar táre, astalde. Kasari nar nauke ar sinte, nan norne ar polde. Nar ammaisi. Perinor nar titte, kwilde ar alassie. Nar apsanilde ar nirwanilde, nan kárime ar voronwe. Enti nar linjenwe ar saile ar olde, olde ilorne.

Melisse, nalje mána ar vanima. Nálje ve alka laurea, ve nelle timpala, ve alda nísima. Nálje ninde ve nieninkwe minja, nan nilda ve hwesta lairea. Nálje moika ve lasse titta, nan voronda ve telko tulka.

Další články:

Naučte se Elfštinu - 1.Lekce: Úvod
Naučte se Elfštinu - 2.Lekce
Naučte se Elfštinu - 3.Lekce
Naučte se Elfštinu - 4.Lekce

rokem 2004-2007 pan-prstenu.wz.cz